VELIKONOČNÍ MENU
- POLÉVKA: Křenová velikonoční polévka
- JÍDLO č.1: Králík na česneku, bílé+červené zelí, Karlovarský knedlík
- JÍDLO č.2: Velikonoční bůčková roláda s klobásou, anglickou slaninou a kapustou, rýže
- JÍDLO č.3: Uzené maso ve smetanové omáčce, houskový knedlík
- JÍDLO č.4: Velikonoční sekaná, bramborová kaše, smažená cibulka
- JÍDLO č.5: Mazanec s mandlemi
- MINUTKA: Velikonoční roštěná v bylinkové krustě, brambory z ohýnku
NAVÍC PRO KAŽDÉHO ČOKOLÁDOVÝ DÁREČEK.
KDY A KDE:Vintířov,Vřesová,Sokolov dne 20. 3. 2008; Nové Sedlo,Citice 21.3.2008
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Tak a tady něco málo o svátcích
Sníh pomalu mizí, na světlo se prodírají první květiny. Stromy začínají pučet. Venku je stále častěji slunce, které je tak potřebné k životu. Rodí se první mláďata a příroda se probouzí. To vše je předzvěst nejhezčích svátku v roce a to svátků velikonočních.
Zažeňme tedy pochmurnou zimní náladu a radujme se z příchodu jara. Příchod jara znamená také více radostí a pohybu venku na čerstvém vzduchu. Po zimním přejídání a konzumaci těžších jídel je příchod jara a předvelikonoční půst dobrým startem k nastolení lehčího jarního jídelníčku.
Přímo výzvou je dostupnost různých zelených salátu, kopřiv a bylinek, které se v dřívějších dobách tak hojně konzumovali.
Přibližme si nyní, jednotlivé dny těchto svátku, svátků příchodu jara.
Škaredá středa: V tomto dni bylo cílem, aby strava, ač velmi povedená a chutná na talíři nevypadala tak vábně,ale spíše ošklivě. Tak třeba smažila hospodyně placky, při převracení je trochu potrhala a vznikly trhance.
Zelený čtvrtek: Říká se mu zelený proto, že se vařilo z jarní zeleně, třeba kopřiv do nádivky, petrželky, luštěnin. Pekly se preclíky, pletence a škvarkové placky. Ty se přikusovaly k právě těm zeleným jarním polévkám.
Velký pátek: Tak, to byl den půstu, který se dříve, zvláště v některých krajích dodržoval celkem striktně. Traduje se, že na Velký pátek, pokud měl někdo opravdu hlad, mohl si připravit rybu. Pokud ryba nebyla, upekla se nějaká bramborová náhrada ve tvaru ryby. V krajích, kde se půst tak nedodržoval se v tento den vařila hustá polévka ze všeho co se doma našlo. Luštěniny, brambory, kopřivy, špenát, zelenina a kmín, to byly hlavní složky polévky na Velký pátek
Bílá sobota: Tak to je ten správný den pro nádivku a ta správná velikonoční je z mladých kopřiv. No a potom bílá káva z melty a mazanec.
Nedělní Boží hod: Den hodování, kdy v podstatě velikonoce končí, alespoň dříve. S pondělním „výpraskem" se začalo až později. K jídlu se peklo hodně masa, prostě se hodovalo. Také se dříve pekl masový beránek, který se později začal péci z těsta.
Velikonoční pondělí: Den vajec. Je to symbol velikonoc, symbol nástupu nového života a znovuzrození. Vejce se dělala plněná, smažená, v omáčkách a salátech.
Tak, nyní víte co se vařilo na velikonoce.
My v SOKORESTu jsme pro vás také připravili nabídku velikonočních jídel a tak Vás srdečně zveme do našich restaurací
