VELIKONOČNÍ MENU

TAK MÁME TU PRVNÍ VĚTŠÍ SVÁTKY PO NOVÉM ROCE A MY PRO VÁS SAMOZŘJMĚ  PŘIPRAVUJEME NĚJAKÉ ZPESTŘENÍ A TO V PODOBĚ VELIKONOČNÍHO MENU, KTERÉ BUDE VYPADAT TAKTO:
  • POLÉVKA:  Křenová velikonoční polévka
  • JÍDLO č.1:   Králík na česneku, bílé+červené zelí, Karlovarský knedlík
  • JÍDLO č.2:   Velikonoční bůčková roláda s klobásou, anglickou slaninou a kapustou, rýže
  • JÍDLO č.3:  Uzené maso ve smetanové omáčce, houskový knedlík
  • JÍDLO č.4:  Velikonoční sekaná, bramborová kaše, smažená cibulka
  • JÍDLO č.5:   Mazanec s mandlemi
  • MINUTKA:  Velikonoční roštěná v bylinkové krustě, brambory z ohýnku

NAVÍC PRO KAŽDÉHO ČOKOLÁDOVÝ DÁREČEK.

KDY A KDE:Vintířov,Vřesová,Sokolov dne 20. 3. 2008; Nové Sedlo,Citice 21.3.2008

Tak a tady něco málo o svátcích

Sníh pomalu mizí, na světlo se prodírají první květiny. Stromy začínají pučet. Venku je stále častěji slunce, které je tak potřebné k životu. Rodí se první mláďata a příroda se probouzí. To vše je předzvěst nejhezčích svátku v roce a to svátků velikonočních.

Zažeňme tedy pochmurnou zimní náladu a radujme se z příchodu jara. Příchod jara znamená také více radostí a pohybu venku na čerstvém vzduchu. Po zimním přejídání a konzumaci těžších jídel je příchod jara a předvelikonoční půst dobrým startem k nastolení lehčího jarního jídelníčku.

Přímo výzvou je dostupnost různých zelených salátu, kopřiv a bylinek, které se v dřívějších dobách tak hojně konzumovali.

Přibližme si nyní, jednotlivé dny těchto svátku, svátků příchodu jara.

Škaredá středa: V tomto dni bylo cílem, aby strava, ač velmi povedená a chutná na talíři nevypadala tak vábně,ale spíše ošklivě. Tak třeba smažila hospodyně placky, při převracení je trochu potrhala a vznikly trhance.

Zelený čtvrtek: Říká se mu zelený proto, že se vařilo z jarní zeleně, třeba kopřiv do nádivky, petrželky, luštěnin. Pekly se preclíky, pletence a škvarkové placky. Ty se přikusovaly k právě těm zeleným jarním polévkám.

Velký pátek: Tak, to byl den půstu, který se dříve, zvláště v některých krajích dodržoval celkem striktně. Traduje se, že na Velký pátek, pokud měl někdo opravdu hlad, mohl si připravit rybu. Pokud ryba nebyla, upekla se nějaká bramborová náhrada ve tvaru ryby. V krajích, kde se půst tak nedodržoval se  v tento den vařila hustá polévka ze všeho co se doma našlo. Luštěniny, brambory, kopřivy, špenát, zelenina a kmín, to byly hlavní složky polévky na Velký pátek

Bílá sobota: Tak to je ten správný den pro nádivku a ta správná velikonoční je z mladých kopřiv. No a potom bílá káva z melty a mazanec.

Nedělní Boží hod: Den hodování, kdy v podstatě velikonoce končí, alespoň dříve. S pondělním „výpraskem" se začalo až později. K jídlu se  peklo  hodně masa, prostě se hodovalo. Také se dříve pekl masový beránek, který se později začal péci z těsta.

Velikonoční pondělí: Den vajec. Je to symbol velikonoc, symbol nástupu nového života a znovuzrození. Vejce se dělala plněná, smažená, v omáčkách a salátech.

Tak, nyní víte co se vařilo na velikonoce.

My v SOKORESTu jsme pro vás také připravili nabídku velikonočních jídel a tak Vás srdečně zveme do našich restaurací

PŘEJEME VÁM VESELÉ VELIKONOCE A DOBROU CHUŤ.

Jídelní lístek:

ŠKOLNÍ JÍDELNY: 

GYMSO, SUPŠ KV 

ISŠTE HDB

SPŠ OSTROV

SPEC ZŠ KV

 OSTATNÍ VEŘEJNÉ JÍDELNY:

VŘESOVÁ,VINTÍŘOV 

POLIKLINIKA SOKOLOV

ETI TISOVÁ


 

Facebook Sokorest

 

WEBCARE - ŠKOLNÍ JÍDELNY

 

 


 

 

 

certifikat

 

 

certifikat

 

Povinné údaje / GDPR